Probiotika: proč je počet CFU na obalu jen polovina příběhu
Vyšší číslo CFU na obalu nemusí znamenat lepší probiotikum. Účinky totiž nejsou vlastností „probiotik“ obecně, ale konkrétního, přesně označeného kmene bakterie.
1 min čtení
CFU (colony-forming units, tedy jednotky tvořící kolonie) udává počet živých bakterií v dávce probiotika. Je to užitečné číslo, ale samo o sobě neříká, jestli vám daný produkt může pomoct s konkrétním problémem, se kterým ho kupujete.
Efekt je vlastností kmene, ne druhu
Rozsáhlá systematická review a metaanalýza zahrnující 228 klinických studií ukázala jasné důkazy pro tzv. kmenovou specificitu (strain-specificity) i specificitu vůči konkrétnímu zdravotnímu problému. Prakticky to znamená, že třeba konkrétní kmen z rodu Lactobacillus prokazatelně pomáhal u jednoho použití (např. průjem po antibiotikách), zatímco jiný kmen ze stejného rodu žádný podobný efekt neměl. Účinek jednoho prostudovaného kmene tak nelze automaticky přenášet na jiný, byť příbuzný.
Na co se dívat na obalu
Kvalitní probiotický produkt by měl uvádět nejen rod a druh (např. Lactobacillus rhamnosus), ale i konkrétní označení kmene (typicky kombinace písmen a číslic, např. „GG“ nebo obchodní kód). Bez tohoto označení nelze dohledat, jestli byl použitý kmen vůbec klinicky testovaný – a na co.
Co si z toho vzít
- Vysoké CFU u netestovaného kmene negarantuje účinek – hledejte konkrétní označení kmene, ne jen rod a druh.
- Pokud řešíte konkrétní problém (např. cestovní průjem), vyplatí se dohledat, jestli byl použitý kmen na danou věc vůbec zkoumaný.
- Skladovací podmínky (chlazení, exspirace) ovlivňují, kolik bakterií je v produktu živých v okamžiku užití – ne jen v okamžiku výroby.
Zdroje
Článek je informační a nenahrazuje konzultaci se svým lékařem nebo lékárníkem.
